ROZHOVOR: Miloslav Kvasnička

7. 12. 2015

Jedním ze tří mistrů z kolínských domácích šampionátů je Miloslav Kvasnička. Titul senzačně vybojoval v roce 1983 (více můžete číst zde...). Kromě toho má z dalších republikových šampionátů ještě dvě stříbra a dva bronzy. Navíc z mistrovství světa si do své sbírky přivezl další tři stříbrné medaile. Tím se nesmazatelně zapsal do historie českého cyklokrosu, a tak je pochopitelné, že jsme mu položili před blížícím se dalším šampionátem v Kolíně několik otázek.

Miloslav Kvasnička: "Vzpomínky na Kolín? Jen ty nejlepší!"

Nelze začít jinak, než tvým jediným titulem. Získal jsi jej v roce 1983 v Kolíně. Tehdy jsi porazil i v duhovém trikotu jedoucího Miloše Fišeru, Radomíra Šimůnka st. a mnohé další. Jak na ten závod vzpomínáš?

Jenom v tom nejlepším. Ráno jsem zaspal, před závodem nikdo ode mě nic nečekal. Chtěl jsem se ze začátku projet párkrát v popředí pelotonu a potvrdit výsledek mistrovství rok předtím, kde jsem dojel šestý a také výkony z pohárových závodů z prosince a ledna. Chtěl jsem aby se o mě psalo v novinách, protože jsem se chtěl udržet v Dukle Praha. Nějak se to zvrtlo, že už mě nedojeli...

Miloš Fišera mi nedávno říkal. Asi si ten den ´Kvásek´ dal nějakou dobrou raní kávu... Co ty na to?

Miloš řekl silnou. Za prvé jsem kávu v té době nepil a za druhé jsem nesnídal, protože jsem zaspal. Snídal jsem v autě to, co mi kluci vzali na cestu z jídelny. Zkušenosti se silnou kávou mají asi jiní.

Za svoji kariéru jsi získal tři stříbra na mistrovství světa, dvě stříbra a dva bronzy na domácích šampionátech, jen ten titul zůstal osamocen. Čemu to přičítáš?

V té době bylo stejně těžké získat medaili na mistrovství republiky jako na mistrovství světa. A už nikdy mi závod tak nesedl jako v Kolíně. Jezdilo se na lehčích a rychlejších tratích nebo jsem byl nemocný. V roce 1990 jsem byl lepší na MS než na domácím šampionátu.

Na kole jsi toho strávil hodně. Jak často se na něj dostaneš nyní?

Dříve to byly tisíce kilometrů a stovky hodin běhu. Rád bych jezdil dál a doufám, že to zdraví dovolí. Letos to nedopadlo. Na rehabilitaci jsem byl více času než na kole. Raději si šetřím zdraví na výlety na tandemu s rodinou. Jsem turista a výletník. Letos nemám ani dva tisíce kilometrů...

U cyklistiky jsi zůstal pracovně. Nastiň co děláš?

Momentálně zprovozňuji nový obchod na Žižkově. Po deseti letech v Michli a po neshodách s majitelkou nemovitosti jsem pro jistotu otevřel druhý obchod na Žižkově. Takže svým způsobem se staráme s rodinou o dva kamenné obchody a eshop. Takže práce je dost pro všechny. Bohužel na úkor sportovní zábavy.

Docela často jsi vidět i nyní na cyklokrosových závodech. Zlatá éra českého cyklokrosu se nějak přetrhla. V čem spatřuješ, že jsme vyklidili pole?

Cyklokros je láska na celý život a vynechat závody třeba na Holých Vrších prostě nemohu. Sklízíme špatnou práci Českého cyklistického svazu, který nepodporoval práci s mládeží a dorostem. Pamatuji, že jezdilo 5-6 žáčků a rozhodčí tři vyhodil, že jeli na špatném MTB kole. Rozhodčí důsledně uplatnil pravidlo o šířce plášťů. Dovedu si představit rodiče, že už své dítě na závody po této zkušenosti nikdy nepřivezli. Navíc mnoho skvělých závodníků odešlo na silnici a MTB (Kulhavý, Škarnitzl, Kreuziger a další) a několik dalších skončilo. Dnes není z čeho brát.

Co může vést v k nápravě a návratu našich jezdců do světové špičky?

K nápravě povede to, když na startu žákovských a dorosteneckých kategorií bude několik desítek závodníků. A svaz cyklistiky ocení kluby, které mají velké množství žáků nebo dorostenců ať už úspěšných nebo neúspěšných. Taky je divné že se pořádá MČR na dráze a v cyklokrosu v jeden den. Dříve startoval Franta Klouček po kolínském mistrovství republiky v cyklokrosu druhý den na dráze v bodovačce.

Také si myslíš, že naši mladí jezdci málo oproti světu trénují?

Nevím přesně kolik trénují naši ani cizinci. Je potřeba to dávkovat individuálně. Ne každý vydrží tréninkové dávky jako Štybar. Žáci a dorostenci potřebují mít fyzickou kondici, ale rannou specializací ztrácejí některé jezdecké dovednosti. I handicapovaní cyklisté natrénují desítky tisíc kilometrů.

Vidíš nějaký talent, který by se mohl prosadit?

Takový přehled nemám. Před časem jsem pár dětí, žákyň a dorostenců, trénoval a až na Petra Vakoče po přestupu do vrcholových a tréninkových středisek ukončili všichni činnost. Loni vypadal dobře Ťoupalík, Boroš a Skála.

Kam se cyklokros od tvých závodních let posunul?

Cyklokros se posunul do větší specializace, jezdí jej minimum silničářů. Jezdí se rychleji a na lehčích tratích. Není potřeba tolik atletické dovednosti. Dříve jsme na startu stali s Hinaultem a Chiappucim. To dnes už tolika není. Alespoň ten Štybar jede pár závodů v Belgii. Dříve jich jezdilo o hodně vice.

Mnoho cyklistů pohlíží na ženy na kole s despektem. Ale v současné době jsou to právě ženy, kteří drží náš sport nad vodou. Jak vnímáš tuto skutečnost?

Ženy dnes zasahují do všech druhů sportů. Hrají ragby, fotbal, hokej, skáčou na lyžích. Raději budu fandit Kateřině Nash a Pavle Havlíkové v dalším v boji o titul, než čekat v koloně aut až nějaká nazdobená slečinka zaparkuje své naleštěné auto před kosmetickým salónem nebo školkou (akvabely jsou stejně lepší na koukání).

Jezdil i tvůj syn, ale v poslední době se mi ztratil z výsledků. Již kolo opustil?Syn Tomáš Kvasnička

Ano, už opustil. Po pádu na mistrovství světa se nenominoval na paralympiádu do Londýna. A změnou pravidel přišel o možnost startovat v týmovém sprintu. Vyšší tréninkové dávky už jeho zdravotní stav nedovoloval, a tak po pěti letech závodění a po třech medailích z mistrovství světa a třech z paralympiády ukončil závodění. Dneska jsem rád že se mnou vyjede na kolo. (Syn Tomáš Kvasnička na snímku)

Jseš nyní jen pasivním cyklistou, či se nějakou měrou věnuješ i trenéřině?

Považuji se za cyklistu (jezdím na kole), ale trenéřině se nevěnuji. Moje pětileté zkušenosti trenéra dětského sportovního klubu mě “naplnily“ na dlouho dopředu. Rodiče, rozhodčí na závodech, na to už nemám nervy. Zodpovědnost za dvacet dětí na silnici nebo v lese na sebe vezme pouze blázen. Nemám tak dobrého právníka, abych se nebál dělat trenéra. Klobouk dolů před každým, kdo vychová pár žáků a dorostenců.

Překvapivým týmovým lídrem letošní sezony je Remerx Merida Kolín a v jednotlivcích Tomáš Paprstka. Kde vidíš příčiny této skutečnosti?

Tomáš Paprstka už určitý talent projevil jako juniorský mistr světa z Tábora. Když přidá tréninkovou píli, má šanci nějakou dobu patřit mezi nejlepší. Má také dobrého trenéra Honzu Slavíčka. Ale nevím jestli to bude stačit ve světě.

Kdo je pro tebe největším favoritem domácího kolínského šampionátu?

Favority bych hledal ve jménech: Paprska, Boroš, Skála, Nipl, Petruš, Šimůnek a Ťoupalík - pokud budou zdraví. Bude záležet na počasí a jak se kdo vyspí (zaspí)...

Díky za rozhovor.

(Rozhovor vedl Jaroslav Cícha)

Fotogalerie - osobní archiv Miloslava Kvasničky a internet

Zpět