ROZHOVOR: Zdeněk Štybar

17. 12. 2015

Třetí ze svých sedmi mistrovských titulů v kategorii elite vybojoval trojnásobný světový šampion Zdeněk Štybar v roce 2009 právě v Kolíně. Druhou lednovou sobotu na trati v Borkách ten osmý ale nepřidá. Jeho současnou prioritou je silnice a v době konání našeho šampionátu bude na týmovém soustředění stáje Etixx-Quick Step.

Zdeněk Štybar: Titul přeji tomu, kdo bude nejvíce motivovaný a kdo se chce ukázat ve světě

Zdeňku, vzpomeneš si na zisk svého svého triumfu před šesti lety v Kolíně?

Kdo by si nevzpomněl. Byla pekelná kosa, snad -25 stupňů. Nezapomenu jak jsem brečel, když jsem po skončení závodu rozmrzal. Tehdy se poprvé jelo na trati u stadionu a komplet se jelo na sněhu a závod byl tím pádem dost technický. Bojovali jsme se Šimonem a ve třetím nebo čtvrtém kole jsem mu odjel a pak jel sólově až do cíle.

Tentokrát tě zřejmě na trati neuvidíme…

Určitě nepojedu. Máme týmové soustředění od 3. do 11. ledna a potom hned týmovou prezentaci před sezonou. Prostě mi to nezapadá do konceptu silniční přípravy, a proto nebudu na šampionátu ani jako divák. Za rok se celý tým sejde jen dvakrát či třikrát a je potřeba tam být.

Letošní cyklokrosová sezona byla pro tebe krátká…

Sice jsem zvažoval start na několika závodech, ale nepasovalo mi to do silniční přípravy. Loni jsem nic po zranění nejel, předtím dva roky absolvoval celé vánoční turné. Když bych nějaké závody jel, tak ne jen se jich zúčastnit a jezdit třeba kolem patnáctého místa, ale musel bych jezdit v popředí a to znamená kvalitní cyklokrosovou přípravu. Je tu však větší riziko zranění, a tak jsem jel ostrý závod jen v Essenu a tím pro kros skončil. Po závodě Boonen and Friends jsme se na téma cyklokros bavili s týmem a dospěli jsme k tomu, že kromě Essenu už žádné další starty nebudou. Dám přednost přípravě na silniční sezónu. Když srovnám současnou kondici s obdobím před rokem, tak musím přiznat, že jsem trochu ve skluzu, což bylo vidět i na tom závodě Boonen and Friends.

Rozhodnutí to nebylo asi snadné…

Každý ví, jak mám cyklokros rád. Na jednu stranu bych chtěl absolvovat více startů, ale nechci ty závody jet, když nemám optimální kondici. To by bylo neuctivé vůči organizátorům a fanouškům.

Souboje s Radkem Šimůnkem byly vždy napjaté, ale on ještě domácí titul nemá. Přál by jsi mu ho?

Přeji jej hlavně tomu, kdo bude nejvíce namotivovaný a chtěl by se ukázal ve světě. Pro mě byl první zisk titulu mezi elitou, který jsem vybojoval jako jezdec kategorie U23, odrazovým můstkem. Vyhrál jsem v Mladé Boleslavi, porazil Dlaska, Bínu, Šimůnka, Ježka - za mnou skončili všichni Authoráci. A hned se o mě začala zajímat Fidea a já tam podepsal smlouvu. To bylo pro moji kariéru důležité a zásadní. Přál bych titul asi nejvíce nějakému mladému jezdci, který by se pak dostal do dobrého týmu a rozvíjel se.

Sleduješ stále cyklokrosové dění pozorně?

Celkem často si volám s Petrem Dlaskem (společně na snímku) a nejen kvůli krosu, ale i jen tak. Stále mě přemlouvá abych do terénu naskočil, dělá pro reprezentaci skvělou práci. Ale jinak cyklokros moc nesleduji. Po skončení sezony mám plno svých povinností a v Belgii se závody dávají jen na placeném kanále, který doma nemáme. Jen sem tam vím nějaké výsledky.

Co říkáš na to, že Petr Dlask se stal reprezentačním trenérem?

Myslím, že to byla určitě hodně dobrá volba. On Belgii zná, působil tam a hlavně ví co a jak, především, že bez tvrdé práce to nejde. Taky ví, že když kluci nebudou jezdit venku, tak se nezlepší. Jsme v kontaktu, snaží se dostat celý reprezentační tým na závody v Belgii a já mu rád s tím pomohu. Mám zájem, aby se český nároďák zvednul a aby byly dobré výsledky. To ale nejde jen když kluci budou jezdit TOI TOI Cup, to by se nikam nedostali. To samé platí i na silnici, jen na závodech Českého poháru se zlepšovat nebudou. Na mistrovství světa jsem se ptal Polnického a Hníka, kdy jeli přes 200 km a oni mi řekli, že před dvěma roky. Potom je složité, aby po 250 km jeli poslední kolo šrot, tak to nejde. To platí i v cyklokrosu jezdci musí mít dobré podmínky. Nejde, aby přijeli na poslední chvíli a třeba neměli ani čas si trať před závodem projet.Věřím, že za Dlaska se to stávat nebude a mladé by to mohlo nakopnout. Petr by mladé mohl něco naučit. Cyklokros by se mohl zvednout, ale musí se začít od kadetů. Musí se myslet hodně do budoucna, koukat po žácích, nabízet nějakou podporu a kluky motivovat.

Jak dlouho to může trvat, než budeme opět ve světové špičce?

Vždy je to dlouhodobá práce. Není to tak, že se tam někdo dostane z roka na rok. I já jsem čtyři pět let pracoval na tom, abych se dostal na vrcholek. Mladí musí mít tréninkový systém, nic neošidit a mít dobrý závodní program. Závodit s nejlepšími, to je ta nejlepší škola. Čím víc budou závodit s těmi dobrými, tím více se budou učit.

Co pro tebe domácí šampionáty znamenaly?

Určitě to byl vždy jeden z vrcholů sezony. Tři týdny před mistrovstvím světa a leden byl vždy jinak kritický, bylo málo závodů. Naštěstí u nás se vždy jel šampionát v sobotu a já vždy hned v neděli letěl na Mallorku a tam pět šest dnů odtrénovat. To mi dalo náskok oproti konkurenci v lednu jsem vždy dobře formu naladil.

(Rozhovor vedl Jaroslav Cícha)

 

Zpět